Stagnující perinatální úmrtnost v ČR od r. 2000 je výsledkem dvou protichůdných procesů. Na jedné straně je to kontinuální nárůst frekvence novorozenců nízké porodní hmotnosti, jako důsledek působení různých, nejen biologických, ale i demografických a sociálních rizikových faktorů, představující nepříznivé podmínky, v nichž perinatální péče probíhá.
Na druhé straně stojí zlepšující se odborná úroveň této péče zjištěná ve dvou speciálních oblastech (prenatální diagnostika VVV a intenzivní péče o novorozence extrémně nízké porodní hmotnosti). V období 2003 a 2004 ještě převládalo zlepšení odborné úrovně nad zhoršujícími se podmínkami, což vedlo v tomto období ještě k poklesu perinatální úmrtnosti v průměru o 0,27%0.
Protože ale pro činnost vedoucí ke zlepšování odborné úrovně jsou již rezervy vyčerpány a analyzované nepříznivé podmínky vykazují naopak kontinuální nárůst, je nebezpečí, že ty v nejbližší budoucnosti převýší, což by mohlo vést ke zvýšení stávající velmi nízké perinatální úmrtnosti.