Dětský autizmus je komplexní neuropsychiatrické onemocnění řadící se mezi pervazivní vývojové poruchy; postihuje častěji chlapce než dívky a jeho incidence se udává 6?60/10 000. Poruchy autistického spektra se klinicky manifestují narušením recipročních sociálních interakcí, poruchami vývoje řeči a komunikace a preferencí stereotypního chování.
Na rozvoj onemocnění zřejmě spolupůsobí příčiny vnitřního i vnějšího prostředí. V následujícím textu budou ve světle současných teorií a hypotéz nastíněny některé aspekty možných interakcí spolupůsobích faktorů zejména s ohledem na regulaci vývoje nervového systému, roli homeotických genů, nervových růstových faktorů a neurotransmiterů, promítnutí jejich vlivu do struktury a funkce CNS, a jejich souvislost s nálezy u autizmu