K poranění hlezenního kloubu patří poranění distální tibie a fibuly distálně od úrovně distální metafýzy. Definice hranice mezi skeletálním poraněním u dětí a dospělých je nepřesně určitelná; horní věková hranice dětského věku je dnes nejčastěji stanovována ukončeným osmnáctým rokem života.
Na druhou stranu dětské skeletální poranění může být také definováno jako poranění rostoucího skeletu. Tedy u jedinců s ještě otevřenými (funkčními) růstovými ploténkami, nezávisle na jejich kalendářním věku.
K potenciálním komplikacím spojeným s poraněním dětského hlezna patří kromě těch, které můžeme vidět i u dospělých (poúrazová artróza, ztuhlost kloubu aj.), hlavně ty, které jsou spojeny s poraněním růstové ploténky (nestejná délka končetin, angulační deformita, nebo kombinace obou, obecně poruchy růstu). Hlavním c ílem léčby je dosažení adekvátní repozice úlomků a minimalizace předčasného uzávěru růstové ploténky.
Znalost obecných známek poranění dětského hlezna a základních principů jejich léčby může vést k zefektivnění péče o tato poranění