Abstrakt
Těžká forma akutní pankreatitidy (AP) se rozvine u více než 1/4 nemocných s akutním zánětem slinivky břišní. Závažnost AP je spojena s přítomností systémové a orgánové dysfunkce anebo nekrotizujícím procesem slinivky břišní.
Rizikové faktory, určující nezávisle výsledek u těžké AP, jsou: časné multiorgánové selhání, infekce nekrózy a její rozsah. U více než 1/3 nemocných s nekrotizující pankreatitidou se rozvine pozdní fáze infekce nekrózy.
Současné metody léčení u těžké formy AP vycházejí z doporučení stanovených na základě EBM znamenající snížení operační morbidity, úmrtnosti a doby hospitalizace u nemocných s infikovanou nekrózou pankreatu. Morbidita u těžké nekrotizující pankreatitidy je bifázická, vztažená k perzistenci orgánové nebo multiorgánové dysfunkce v časné fázi, a dále po prvním týdnu k sepsi vyvolané infikovanou nekrózou vedoucí k multiorgánovému selhání.
Nemocní postižení časnou orgánovou dysfunkcí nebo rizikem rozvoje těžké formy AP vyžadují diferencovanou péči na oddělení intenzivní péče. Nejpřednější je časná intravenózní náhrada tekutin s obnovou normální funkce hemodynamiky.
Antimikrobiální profylaxe zatím neprokázala účinnost jako preventivní léčba. Časná enterální výživa snižuje výskyt místní a systémové infekce. Nedávný postup v konzervativní léčbě kontinuální regionální intraarteriální aplikací inhibitorů proteáz a antibiotik představuje léčebnou metodu snižující výskyt infekce, frekvenci chirurgické revize a také úmrtnost u těžké AP.
Nemocní postižení infikovanými nekrózami s příznaky sepse, abscesem pankreatu nebo příznaky náhlé příhody břišní jsou indikováni k chirurgické nebo intervenční léčbě. Další indikací k časné operaci je abdominální kompartment syndrom.
Přesnější a opakovaná revize EBM doporučení hraje prvořadou roli v optimalizaci očekávané účinnosti jednotlivých postupů u těžké AP a jejich provedení je spojeno se snížením úmrtnosti