Abstrakt
Je prokázáno, že expozice olovu může mít nežádoucí zdravotní účinky i pro profesionálně neexponovanou populaci. Systematické monitorování hladiny olova v krvi dospělé i dětské české populace bylo proto zařazeno mezi spektrum biomarkerů sledujících expozici a zátěž české populace toxickým látkám z prostředí v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, který je realizován od r. 1994.
V období 1994-2003 byly vzorky krve získávány od dospělé (dárci krve) i dětské populace (8-10 let) v Benešově, Žďáru n. S., Plzni a v Ústí n.
L., od r. 2005 pak v Ostravě,Praze, Liberci, Kroměříži a Uherském Hradišti, vždy cca 400 vzorků ročně. Pro stanovení olova byla použita metoda atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací (ETAAS).
Hladiny olova u dospělých jsou vyšší u mužů než u žen a vykazují sestupný časový trend s hodnotou mediánu v r. 2007 u mužů 33 ug/l a u žen 24 ug/l. U dětí jsou v r. 2007 hodnoty mediánu 28,5 ug/l, rovněž vyšší u chlapců než u dívek.
Referenční hodnoty určené pro období 2001-2003 jsou 80 ug/l pro muže, 65 ug/l pro ženy a 55 ug/l pro děti. Naměřené hladiny olova v krvi dospělé i dětské populace nedosahovaly biologicky významných hodnot, tj. 150 ug/l pro muže a 100 ug/l pro děti a ženy v reprodukčním věku.
Výsledky představují základní údaje pro cílené studie sledující profesionální i neprofesionální zátěž olovem a reflektují preventivní opatření.