Hlavním přínosem současných klasifikačních systémů v psychiatrii je vysoká reliabilita diagnostických kategorií. Neurobiologická validita je však i nadále sporná.
Navíc klasifikace založená na arbitrárni vymezených kategoriálních kritériích muže výrazně snižovat sílu a dopad exaktních nálezu genetických, fyziologických a neurozobrazovacích. Důvody spočívají v historii klasifikačních systémů v psychiatrii. Řešení krize psychiatrické nozologie pak může být založeno na hledání nozologické validity směrem odspodu, tedy na základě vytvoření sad základních a pokud možno dále nedělitelných znaků z oblasti psychopatologie a neurobiologie.
Tvorba kategorií by dále měla spočívat ve sdružování znaků (syntax) podle společného výskytu, příčinnosti a časové souvislosti. Následovat by měla redukce počtu komponent podle funkčních vztahů, vytvoření pracovních diagnóz, jejich testování a nastavení pravidel pro reedice diagnostických manuálů.