Arteriální hypertenze je, spolu s dyslipidémií, nejzávažnějším rizikovým faktorem aterotrombotických příhod - zejména příhod mozkových. Důsledná léčba hypertenze vede k zcela zásadnímu ovlivnění jak morbidity, tak mortality.
V přístupu k léčbě sice na prvém místě platí, že hlavní je dosáhnout dostatečného poklesu krevního tlaku, nicméně též metabolické aspekty léčby mají praktický význam.