Abstrakt
Adjuvantní analgetika jsou léčiva, která samotná nemívají analgetický účinek u akutní nociceptivní bolesti, avšak mohou zvyšovat analgetický účinek pravých analgetik (neopioidních nebo opioidních) nebo i samotná mohou mírnit bolest za určitých podmínek, zejména u neuropatické bolesti. Neuropatickou bolest je možné tlumit blokádou sodíkových kanálů na periferii (karbamazepinem, fenytoinem a lokálními anestetiky), sníženími centrální senzitizace (wind up) v míše látkami antagonizujícími NMDA receptory (ketaminem) nebo ovlivněním vápníkových kanálů (např. pregabalinem), zesílením inhibiční serotonergní a noradrenergní descendentní dráhy (zejména tricyklickými antidepresivy, antidepresivy typu SNRI).
Metaanalýzy hodnotící účinnost farmakoterapie u neuropatické bolesti ukazují, že novější antikonvulziva (gabapentin, pregabalin) ani novější antidepresiva (duloxetin, venlafaxin) sice nemají vyšší NNT než starší antikonvulziva (karbamazepin, fenytoin) nebo antidepresiva (amitriptylin), mají však lepší snášenlivost a bezpečnost. Nejrůznější další léčiva mohou zesílit analgetický účinek analgetik (kofein, guaifenesin), nebo mírnit méně obvyklé příčiny bolesti (např. edém mozku - kortikoidy, spazmy hladkého svalstva - spazmolytika, antimuskarinika), bolest u kostních metastáz (bisfosfonáty, kalcitonin, radiofarmaka) nebo nežádoucí průvodní jevy bolesti (úzkost, poruchy spánku, neklid - anxiolytika, antipsychotika)