Abstrakt
Autoři uvádějí kazuistiku 36leté pacientky, která si po pádu z 5. patra obytného domu způsobila nestabilní poranění pánevního kruhu. Krvácení ze spongiózy obou massae laterales sacri vedlo k významné destabilizaci oběhu v období bezprostředně poúrazovém, ale i v následujících hodinách po tamponádě a stabilizaci pánve zevní fixací.
Prolongované krevní ztráty si vyžádaly v průběhu prvních 12 hodin hospitalizace podání 38 jednotek erytrocytární masy, 48 jednotek mražené plazmy, 1500 IU antitrombinu III, 1000 mg fibrinogenu a 6 jednotek tromboseparátoru. Vzhledem k pokračujícímu krvácení a vyčerpání krevních derivátů dostupných ve zdravotnickém zařízení, bylo rozhodnuto v intenzivní hemoterapii nepokračovat a léčbu racionalizovat.
Při následné hypotenzi se systolickým tlakem v rozmezí 40-60 mm Hg a pravděpodobně i postupným zahřátím pacientky se stav začal během další hodiny proti očekávání stabilizovat. Hodnota systémové tenze se pak ustálila na hranici 80 mm Hg a TF 100/min.
Po asi čtyřhodinovém intervalu této hypotenze byly podány další 3 jednotky erytrocytární masy a 4 jednotky mražené plazmy přivezené ze vzdálené nemocnice. Poté se systémová tenze stabilizovala na hodnotách TK kolem 120/80 a TF na 90/min.
V průběhu následujících dvou dní nebyla potřeba pokračovat v podpoře oběhu katecholaminy. Autoři se domnívají, že krvácení z odhalené spongiózní kosti při výrazné dislokaci fragmentů může vést ke vzniku masivního a dostupnými prostředky obtížně ztišitelného krvácení se závažným rizikem pro život pacienta a ani cílená intenzivní pooperační péče nemusí toto závažné krvácení zvládnout.