Abstrakt
Celosvětově narůstá výskyt obezity a diabetes mellitus 2. typu. Situace nabývá charakteru pandemie a představuje významný medicínsko-ekonomický problém.
Pozornost, která byla a je v této souvislosti věnována tukové tkáni, vedla k posunu představ o jejím významu pro organismus. Ukázalo se, že zdaleka nejde jen o energetickou zásobárnu zajišťující tepelnou a mechanickou izolaci ostatních orgánů a organismu.
Byla odhalena řada významných fyziologických funkcí v látkové přeměně a hormonálních interakcích s ostatními tkáněmi zúčastněných v intermediálním metabolismu i mimo něj. Metabolická flexibilita tukové tkáně je významnou ochranou před nežádoucími účinky nadměrného energetického přívodu.
Po přesáhnutí její fyziologické kapacity se však stává spolupodílníkem na rozvoji inzulínové rezistence, oxidačního stresu a dalších odchylek vedoucích ve svém důsledku k urychlení aterosklerotického procesu a zvýšené kardiovaskulární morbiditě a mortalitě. Na fyziologických a patologických funkcích tukové tkáně se nepodílejí jen adipocyty, ale též další její složky, například stromální buňky a cévní systém.
Adekvátní regulace cévního zásobení umožňuje komunikaci tukové tkáně s dalšími systémy a reagování na energetický stav organismu. Změny krevního průtoku tukovou tkání se vyvíjejí od časných stadií obezity a spolupodílí se na prohlubování nepříznivých odchylek intermediálního metabolismu.