Význam SPECT mozku u kognitivních poruch - porovnání klinické diagnózy a perfuzní scintigrafie mozku
Abstrakt
V této studii je zhodnocen význam vyšetření perfúze mozku pomocí jednofotonové emisní počítačové tomografie (SPECT) v diferenciální diagnostice kognitivních poruch. Byla provedena retrospektivní analýza dat vyšetřených pacientů v průběhu čtyřech let s cílem porovnat závěry vyšetření SPECT mozku s klinickou diagnózou. 68 nemocných s klinickými diagnózami (33 pacientů s pravděpodobnou Alzheimerovou nemocí (AN), 13 s mírnou kognitivní poruchou (MKD) a 22 osob s jinými chorobami) bylo podle druhého čtení jejich SPECT obrazů mozku bez klinických informací rozděleno do 5 skupin perfúzních vzorců: obraz Alzheimerovy demence (AD - 19 pacientů), obraz vaskulární demence (VD - 17), obraz smíšené demence (MIX - 18), ostatní perfúzní vzorce (O - 11) a normální obraz (N - 3).
Z 33 pacientů s klinicky pravděpodobnou AN mělo na SPECT mozku 87% obraz AD, u poloviny z nich byl přítomen nález MIX. U 13 s MKD byly zjištěny heterogenní vzorce mozkové perfúze odpovídající smíšené populaci jedinců s MKD.
Sledováním laterality postižení na SPECT obrazech u 25 praváků byla zjištěna převaha výskytu prvních defektů perfúze temporoparietálně nebo temporálně v dominantní hemisféře u většiny pacientů s MIX nebo klinicky pravděpodobnou AD. Spolehlivost radionuklidové (RN) metody byla posuzována stanovením inter- (89%) a intrapersonální (87%) shody závěrů vyšetření perfúze mozku technikou SPECT.
Kromě podpory AN přináší SPECT mozku další informaci o možné kombinaci s cévními mechanismy. Heterogenní vzorce odpovídají smíšené populaci jedinců s MKD.