Cílem práce bylo studium kostní architektoniky lopatky a její význam pro průběh lomných linií u zlomenin těla lopatky. Architektonika lopatky byla studována na 100 suchých kostěných preparátech dospělých lopatek.
Zjištěná fakta byla porovnávána s průběhem lomných linií u 22 pacientů operovaných pro zlomeninu těla lopatky. Základní konstrukci anatomického těla lopatky představoval trojúhelník ohraničený bází spina scapulae, mediálním a laterálním okrajem fossa infraspinata.
Spinální a laterální okraj tohoto "biomechanického" trojúhelníka tvořily dva silné pilíře procházející krčkem lopatky a končící ve střední a dolní části glenoidu. Angulus superior s přilehlou částí fossa supraspinata představoval appendix zmíněného biomechanického trojúhelníka.
Nejslabší místo celé jeho konstrukce tvořilo spojení mediálního a spinozního okraje, tzv. spino-mediální úhel. Zeslabené místo bylo zjištěno i v centrální části spina scapulae.
Distribuce lomných linií prokázala dvě kritické oblasti. První byla horn