Abstrakt
Jedním z možných využití CT navigované chirurgie v ORL oblasti je traumatologie obličejového skeletu. CT navigace zde umožňuje operatérovi pomocí navigované sondy posoudit rozsah a kvalitu provedené repozice a fixace zlomeniny, v našem případě spodiny očnice.
Vycházíme z předoperačních CT VDN snímků pro navigaci s řezy 1,5-2,0 mm a následné registrace. Na našem pracovišti jsme v období od r. 2007 - 2011 chirurgicky ošetřili 28 blow-out zlomenin spodiny očnice. 21krát jsme postupovali transantrálně (8krát s CT navigací) a 7krát ze subciliárního přístupu (vždy navigovaně).
Při transantrálním přístupu jsme zlomeniny podepřeli vzpěrou složenou z hydronové ploténky a superakrylátové destičky s ocelovou spirálkou. U subciliárních přístupů jsme použili 6krát PMR dlahu a 1krát PDS dlahu.
Poměr mužů a žen byl 19 : 9, se stranovým zastoupením 15krát levá a 13krát pravá očnice. Průměrný věk operovaných činil 41 roků (16-85 let).
K repozici jsme přistoupili 3. až 57. poúrazový den (v průměru 12. den). V naší sestavě jsme se zaměřili na porovnání anatomických a funkčních výsledků chirurgicky řešených zlomenin spodiny očnice v závislosti na operační technice a na použití CT navigace.
Hodnotili jsme pooperační postavení, polohu, motilitu bulbu a stav diplopie. Ve skupině primárních výkonů bez CT navigace z transantrálního přístupu u 77 % nemocných diplopie zcela vymizela a u 23 % operovaných s frakturou staršího data přetrvává diplopie pouze v krajních polohách na hranicích zorného pole, klinicky nevýznamná.
U všech operovaných nemocných s CT navigací jsme dosáhli úplného vymizení diplopie a správného postavení očního bulbu bez ohledu na přístupovou cestu nebo použitý fixační materiál