Éra antibiotik začíná podle všeobecného povědomí Flemingovým objevem penicilinu v roce 1928. Podle moderního pojetí mezi antibiotika řadíme všechny antibakteriální přípravky podávané celkově, bez ohledu na to, jestli byly získány z mikroorganismů nebo připraveny chemickou syntézou.
K antibiotikům tedy patří i sulfonamidy a počátek antibiotické éry je nutné přesunout do roku 1910, kdy P. Ehrlich a S.
Hata prokázali léčebný účinek arsfenaminu u syfilidy. Před objevem penicilinu předcházely studie z různých zemí, které dokumentovaly antagonismus mezi jednotlivými druhy mikroorganismů.
Některé z nich byly dovedeny až k léčebnému využití, šlo však pouze o lokální terapii povrchových infekcí. Alexander Fleming byl sice objevitelem penicilinu, ale za léčebné využití této látky nevděčíme jemu, nýbrž týmu vědců pod vedením H.
Floreye. Nadšení způsobené objevem penicilinu vedlo k tomu, že některé vlastnosti penicilinu byly mylně přisouzeny všem antibiotikům.
V článku jsou popsány příklady tohoto zkresleného uvažování.