Abstrakt
V současné době představují zlomeniny horního konce femuru 30 % všech zlomenin přijatých k hospitalizaci. Zvyšující se počty těchto zlomenin souvisí s prodlužující se délkou života a tím vzrůstajícím počtem nemocných s postmenopauzální a senilní osteoporózou.
Ve skupině pacientů starších 50 let incidence narůstá dokonce exponenciálně. Naše zkušenost je založena na rozsáhlých klinických údajů získaných z rejstříku zlomenin proximálního femuru založena v roce 1997.
Během 14 let bylo přjato 4280 pacientů (3112 žen a 1168 mužů) pro léčbu zlomenin proximálního femuru. Všichni pacienti byli sledováni až do uzdravení nebo vývoj komplikací.
Výskyt komplikací je dán především technickými chybami, jako je nedostatečná repozice nebo špatné zavedení implantátů. Vyšší je u intertrochanterických zlomenin. Žádný implantát není schopen kompenzovat operační chyby.
Snížení počtu vážných komplikací můžeme dosáhnout správným zhodnocení typu zlomeniny, exaktní operační technikou a včasným řešením případných počínajících komplikací.