Abstrakt
Současné Evropa přistupuje k přírodě z dvou extrémů: buď jako k úložišti minerálů či zdrojů nebo naopak až jako k panteistické "matce přírodě". V textu je diskutován tradičné přístup křesťanství, snažící se najít rovnováhu mezi oběma extrémy.
Příroda není ani nezávazné jeviště, na kterém probíhá boj o spásu člověka, ani není zbožštěna. nejspíše ze všeho je chrámem, posvátným místem, za který člověk nese odpovědnost.