Autoři v experimentu studovali vliv desetiminutové inhalace aerosolu fyziologického roztoku na strukturu a charakter sekretu buněk epitelu dýchacích cest. Na styk s aerosolem reagovaly zejména buňky pohárkové.
Více než 90 % buněk bylo stimulováno k vydávání sekretu a byl urychlen mechanizmus jejich sekrece. Pohárkové buňky se většinou po vyprázdnění hlenu zapojovaly do dalšího sekrečního cyklu.
Vysoký stupeň stimulace pohárkových buněk vyvolal masivní diferenciaci nových elementů secernujících hlen, která byla spojena se změnami v rozložení pohárkových buněk v epitelu. Více než 30 % buněk tvořilo drobné intraepitelové hlenové žlázky.
Lehké změny ve složení glykokonjugátů obsažených v sekrečních granulech pohárkových buněk nebyly statisticky významné. V cytoplazmě řasinkových buněk se objevily jen lehké projevy patologické alterace.
V oblasti řasinkového lemu byl statisticky významný pokles počtu kinocilií/μ,m2 provázen lehkým, ale statisticky významným vzestupem počtu alterovaných řasinek a objevily se zde morfologické známky počínajícího narušení samočisticí schopnosti epitelu.