Článek analyzuje specifickou terminologii, typickou pro diskurs výtvarné výchovy od minulého století a odhaluje její genealogii. Pojmy jako individualita a originalita jsou základními koncepty odvozenými z romantismu a post-romantické myšlení ve výtvarném umění a výtvarné výchově.
Na druhé straně poválečná tradice evropského myšlení a současný vývoj výtvarného umění změnily významně esencialistické chápání identity, umělce jako tvůrce a chápání světa výtvarného umění jako domény svobody.