V posledních dvou desetiletích probíhá na našich školách proces, který můžeme nazvat návrat k chovatelství. Učitelé pořizují do škol nejrůznější zvířata, protože předpokládají pozitivní účinky jejich přítomnosti na třídní klima i na jednotlivé žáky.
A jejich očekávání jsou, jak potvrzuje i prezentovaný kvalitativní výzkum, naplňována (rozvoj komunikace mezi žáky, rozvoj spolupráce rodina–škola, zklidnění hyperaktivních žáků, rozvoj jemné motoriky, aj.). Příspěvek představuje zkušenosti pedagogických pracovníků v této oblasti a nalézá podmínky (především informovanost učitele, výběr vhodného druhu), za kterých je pozitivní účinek interakce žák – živý tvor nejvyšší.
Diskutuje posun od chovu užitkových zvířat k chovu zvířat exotických a pozitivně hodnotí tento trend, který rozvíjí jak environmentální senzitivitu (Wilke, 1993), tak další klíčové kompetence.