Infekční mononukleóza je známá již od 80. let 19. století, v ČR bylo v r. 2004 hlášeno 2 684 případů. Nejdůležitějším etiologickým agens je virus Epsteina-Barrové (EBV), syndrom infekční mononukleózy může být vyvolán i cytomegalovirem (CMV).
V klinickém obraze dominuje horečka, povlaková angína, lymfadenopatie a hepatosplenomegalie. Nejčastější komplikací je obstrukce dýchacích cest, mohou být i komplikace hematologické, neurologické, kardiální a ruptura sleziny.
Závažnou komplikací je Duncanův syndrom. Pro infekční mononukleózu je typická lymfocytóza v krevním obraze a hepatopathie.
V diagnostice EBV se používá průkaz heterofilních protilátek (Paul-Bunnelova reakce, Erisconův test), při negativitě u malých dětí průkaz specifických EBV protilátek. Je možná i diagnostika EBV pomocí PCR.
V diagnostice CMV je rozhodující průkaz specifických IgM protilátek.