Imunomodulátory patří v České republice mezi široce předepisované léky, používané především k posílení slizniční imunity, k prevenci opakovaných infekcí respiračního traktu a k příznivému ovlivnění průběhu většiny atopických onemocnění. Rozhodně je však považujeme za kontroverzní skupinu léků.
Dokazuje to např. fakt, že ačkoli u nás mají imunomodulátory dlouholetou tradici a trvale významné postavení, stále existuje řada vyspělých států, ve kterých se dostávají na trh velice pomalu, případně nejsou jako léky registrovány vůbec. Mezi nejčastěji používané imunomodulátory u nás patří extrakty nebo lyzáty z určitých bakteriálních kmenů (bakteriální imunomodulátory), lyofilizované ultrafiltráty leukocytů periferní krve (Immodin a Imunor) a imunoglobuliny, které jsou ve vysokých dávkách používány k substituci protilátkových deficitů.
V nízkých dávkách však využíváme spíše jejich imunomodulačního působení. Mezi imunomodulátory patří i některé chemicky definované produkty farmaceutického průmyslu, např.
Isoprinosin s prokázaným stimulačním vlivem na lymfocyty T a inhibičním vlivem na replikaci některých virů. V České a Slovenské republice je v široké míře používána i alergenová imunoterapie.
Její účinnost byla sice opakovaně prokázána dvojitě zaslepenými, placebem kontrolovanými studiemi, ale i rozšíření je v různých zemích světa velmi rozdílné. Důvodem může být jak ekonomická a časová náročnost, tak obavy z možných závažných reakcí v jejím průběhu.
Odhalení příčin opakovaných respiračních onemocnění je základem pro racionální terapii, v níž mají příslušné imunomodulátory své místo v komplexu dalších léčebných a režimových opatření.