Totální laryngektomie (TL) je se stoupající četností prováděna jako záchranná procedura. Operace po radioterapii (RT) nebo chemoradioterapii (CRT) se často hojí prolongovaně a mohou být spojeny s vyšším výskytem komplikací, zvláště faryngokutánních píštělí (FP).
Cílem práce je ověřit prevalenci FP u záchranných výkonů na vlastním materiálu a pátrat po dalších rizikových faktorech jejich vzniku. Další úlohou je zjistit, zda prolongované hojení má vliv na prognózu onemocnění.
Retrospektivní studie analyzuje soubor 169 pacientů, kteří podstoupili TL v letech 2002- 2007. Statistickou analýzou dat bylo potvrzeno, že předchozí onkologická léčba je nezávislým rizikovým faktorem výskytu FP (P=0,012).
Překvapivě byl jako nejsilnější faktor, ovlivňující vznik píštěle, identifikován operatér. Významně nižší výskyt píštěle byl zaznamenán u pacientů operovaných zkušenějšími chirurgy (starší 35 let) ve srovnání s mladšími operatéry (P=0,006).
Dalším faktorem, který v souboru vedl k vyššímu výskytu FP, byla příslušnost k věkové skupině 49 až 60 lety (P=0,020). Výskyt píštěle neovlivnil vznik lokální rekurence (P= 0,258) ani celkové přežití (P=0,292).