Abstrakt
V posledních desetiletích má prevalence atopické dermatitidy prokazatelně vzestupný trend. Proto dochází k nárůstu počtu pacientů s tímto onemocněním v ordinacích dermatologů, alergologů i praktických lékařů.
Dermatitis atopica, eczema atopicum, endogenní ekzém, neurodermitis disseminata, neurodermitis diffusa, neurodermitis constitutionalis, neurodermitis atopica, neurodermitis, eczema endogenes, prurigo Besnier, to vše jsou synonyma pro jedno onemocnění a již jejich výčet naznačuje rozdílné pohledy na etipatogenezi v historickém vývoji dermatologie. Ve světovém písemnictví se nyní převážně užívá termín atopická dermatitida (dále AD), což dobře vystihuje variabilnost kožních projevů onemocnění, jehož klinický obraz ani etiopatogeneze definici ekzému přesně neodpovídá.
Pro některé formy a komplikace AD však stále ponecháváme vžitý termín atopický ekzém. Též v edukačních materiálech pro nemocné a při rozhovoru s pacienty a rodiči atopických dětí spíše volíme slovo ekzém, které zní pro laika srozumitelněji a lépe si změny, které probíhají v kůži, představí.
AD se definuje jako silně svědivé chronické nebo recidivující neinfekční zánětlivé kožní onemocnění, charakteristické variabilitou morfologie i průběhu, začínající většinou v kojeneckém nebo dětském věku, často spojené s rodinným výskytem alergické rýmy, bronchiálního astmatu a AD. Pojem atopie odvozujeme od řeckého atopos (zvláštní, cizí).
Termín atopický dobře vystihuje abnormální, atypickou a často nečekanou odpověď kůže a sliznic na nejrůznější zevní i vnitřní provokující faktory.