Metalothionein: Jedná se o malý protein s vysokým obsahem cysteinu, jehož sulfhydrylové skupiny mu propůjčují unikátní vlastnosti. V organismu se stará o transport iontů kovů (Zn, Cu), má ale i detoxikační funkci, protože dokáže vázat i toxické těžké kovy (Cd, Pb, Hg aj.).
Buňkám pomáhá také zvládat oxidativ-ní stres a reguluje hladinu exprese či enzymatickou aktivitu. Cytostatika na bázi platiny: Tento typ cytostatik patří k nejdéle používaným a nejúčinnějším.
Zakládají se na komplexech platiny s obměňováním ligandů. Nejstarší zástupce, cisplatina, má dnes již účinnější analogy (léčiva druhé a třetí generace, karboplatinu a oxaliplatinu, a ve vývoji jsou další), nicméně stále je hojně využívána.
U některých nemocných se ale vyskytuje fenomén rezistence nádorových buněk, což samozřejmě snižuje efektivitu léčby. Vznik rezistence a její mechanismy: Rezistence nádorových buněk vůči cytostatikům je komplexní děj, který v sobě zahrnuje několik mechanismů.
Z nám známých to jsou především regulace intracelulární koncentrace léku a jeho eflux, komplexace intracelulárními thioly (glutathion, metalothionein) a mechanismy pro reparaci poškozené DNA. Závěr: Výzkumy v této problematice postupují velice rychle a jistě se dočkáme mnoha zlomových poznatků, nejen o zapojení metalothioneinu do vzniku rezistence.
Je to jedna z podmínek pro efektivnější zvládnutí léčby a pochopení metabolismu nádorového onemocnění.