Echokardiografie je rutinně používanou metodou také v diagnostice nitrosrdečních útvarů. Dvourozměrné zobrazení rychle se pohybujících patologických struktur uvnitř srdečních oddílů přináší řadu specifických problémů a limitací.
Jejich ne vždy ideální zobrazení při standardním ultrazvukovém vyšetřování doposud představuje určitou výzvu, neboť chybný závěr a nesprávná diagnóza mohou mít pro osud nemocného vážné důsledky. Podle teoretických předpokladů by trojrozměrná echokardiografie v reálném čase mohla mít potenciál některé tyto nedostatky zmírnit či zcela eliminovat.
To by zároveň vedlo nejen ke zkrácení potřebného času, ale především ke zpřesnění vyšetřování podobných případů. V souladu s tím informace v literatuře naznačují, že komplexnější zobrazení těchto patologií by mohlo představovat určitý pokrok.
Není dosud zcela jasné použití u osob ve vážném stavu, akutních situacích, při aktuální nemožnosti provést vyšetření jícnovou sondou či kontraindikacích k převozu na jinou zobrazovací metodu. Článek popisuje využití této metody na našem pracovišti při stanovení diagnózy u konkrétních pacientů. Jedná se o tři různé klinické jednotky, v běžné praxi v této formě a rozsahu poměrně raritní.
Ve všech případech byl použit přístroj SONOS 7 500 a matrixová ultrazvuková sonda X4 (firma Philips, Andover, MA, USA).