ÚČEL STUDIE Mnoho vrozených a získaných poruch a následků poranění je spojeno s degenerací kloubní chrupavky, což nepříznivě ovlivňuje kvalitu života pacienta. Současná buněčná terapie kultivovanými chondrocyty má své nevýhody v důsledku procesu diferenciace chondrocytů během kultivace.
Věříme, že terapie mezenchymálními kmenovými buňkami nabízí nové možnosti léčby. MATERIÁL A METODY Dospělé mezenchymální kmenové buňky (MSC) pro diferenciaci chondrocytů se obvykle získávají z mezenchymálních kmenových buněk kostní dřeně (BMSC).
V této studii byly tyto buňky porovnány s mezenchymálními kmenovými buňkami odvozenými z tukové tkáně (AMSC). Cílem studie bylo ověřit schopnost lidských BMSC a AMSC diferencovat se na chondrocyty in vitro v přítomnosti nebo nepřítomnosti transformujícího se růstového faktoru beta (TGF-pi).
Lidské BMSC a AMSC byly získány od zdravých dárců během ortopedických operací, in vitro kultivovány ve třech pasážích, aby se získalo požadované množstv í buněk. Pro diferenciaci chondrocytů byl použit systém kultivace pelet.
VÝSLEDKY Ve 21 dnech kultivace byly buněčné agregáty pěstované v chondrogenním médiu větší než agregáty kultivované v kontrolním médiu. Jak kuličkové kultury BMSC, tak AMSC vykazovaly spontánní chondrogenezi.
Histologické barvení hematoxylinem a eosinem a Massonovým trichromovým barvením, jakož i imunohistochemické barvení pro detekci kolagenu typu II neodhalily žádné zjevné rozdíly mezi kulturami pelet s přítomností TGF-pi a těmi, které neobsahovaly. RT-PCR v reálném čase detekovala expresi genu kolagenu typu II ve všech testovaných kulturách.
Pouze v kuličkové kultuře BMSC vedla přítomnost TGF-pi ke snížení hladin mRNA kolagenu typu I a ke zvýšení hodnot mRNA kolagenu typu II. Diskuse Naše výsledky ukázaly in vitro chondrogenní potenciál zralých lidských mezenchymálních kmenových buněk odvozených jak z kostní dřeně, tak z tukové tkáně.
V souladu s příslušnými údaji z literatury navrhujeme, aby oba typy buněk měly stejnou perspektivu pro použití v tkáňovém inženýrství chrupavky.