Charles Explorer logo
🇨🇿

Maligní melanom v 21. století

Publikace na 2. lékařská fakulta |
2007

Abstrakt

Autoři shrnují pohled na epidemiologii, prevenci a diagnostiku melanomu. V práci uvádějí data týkající se USA, proto mi dovolte porovnat publikovaná data se situací v České republice.

Velmi výstižně autoři hovoří o dvou "klinických extrémech", tj. o primárním tenkém melanomu, jehož prognóza je velmi dobrá, a na druhé straně o metastazujícím melanomu s prognózou velmi špatnou. Tento fakt si stále málo uvědomuje nejen laická, ale i odborná veřejnost - diagnóza melanomu bývá považována na fatální.

Autoři správně upozorňují na fakt, že nejen kůže, ale i další orgány derivované z neurální lišty, mohou být sídlem melanomu. Nejen pro tuto skutečnost, ale i pro nezbytnost kooperace dermatologů, patologů, chirurgů, onkologů aj. v diagnostice a léčbě nemocných s melanomem je tento nádor příkladem nezbytnosti mezioborové spolupráce.

Uvádí se, že v USA je melanom pátý nejčastější nádor u mužů a šestý nejčastější nádor u žen s incidencí 18,3 na 100 000 a mortalitou 2,7 na 100 000 obyvatel. Přitom v roce 2002 byly USA v incidenci melanomu u mužů na čtvrtém místě, ČR na místě devátém.

U žen byla incidence melanomu v USA na 11. místě a v ČR na 15. místě ve světě. Tento žebříček vedou dlouhodobě Austrálie a Nový Zéland, následované severskými zeměmi (Švédsko, Norsko atd.).

Incidence přitom v ČR v roce 2003 dosáhla již 16,9 na 100 000 obyvatel a mortalita 2,9 na 100 000 u žen a 4,0 na 100 000 u mužů. Podobně i nárůst incidence v posledních 30 letech (léta 1970 vs. 2000) je 447 %, který dokonce převyšuje nárůst procent melanomů registrovaných v USA.

V etiopatogenezi melanomu se v posledních letech stále více hovoří o vlivu expozice ultrafialovému záření. Zejména se zdůrazňují opakovaná spálení sluncem, spálení v dětském věku, spálení kůže u osob s nízkým fototypem.

Podobně i dlouhodobá fotochemoterapie (PUVA) - např. používaná v léčbě lupénky, je dávána do souvislosti s vyšším rizikem vzniku melanomu. Role jiných zdrojů UV záření (solária) je podobná jako expozice slunci, třebaže to jasně neprokázaly klinické studie.

Právě tento fakt je třeba sdělovat našim pacientům. Ještě důležitější je trvale vysvětlovat, že samotné používání ochranných opalovacích prostředků nestačí, ale že mezi hlavní zásady fotoprotekce patří nevystavovat se zbytečně slunci.

Z ostatních faktorů, které mají vliv na vznik melanomu, stojí za zmínku hlavně výskyt melanomu v rodině, imunosuprese a přítomnost většího počtu melanocytárních získaných pigmentových névů, dysplastických získaných névů a kongenitálních velkých pigmentových névů. Podle některých dermatologů dokonce první dva typy zřejmě představují "benigní protipól melanomu", jsou to benigní pigmentové nádory z melanocytů.

Prevence vzniku melanomu je součástí rutinního vyšetřování pacientů v rámci onkologické prevence, kterou provádí každý lékař. Primární prevence zahrnující snížení rizikových faktorů je přitom podle zahraničních zkušeností nejúčinnější.

Osvětové působení na naše spoluobčany by mělo být cíleno tak, aby se naučili chovat na slunci, uměli používat ochranné prostředky a chránili před sluncem zejména děti. Sekundární prevence, jež je již v rukou dermatovenerologů a znamená včasný záchyt a léčbu melanomu, se pomalu začala etablovat i v naší republice.

Od roku 2000 se čeští dermatovenerologové připojili k Evropskému dnu melanomu, pořádanému Evropskou akademií dermatovenerologie. Díky této akci se podařilo v posledních letech odhalit během jednoho dne v roce 20-30 melanomů.

Klíčová slova