Detekce dusíkových bublin po simulovaném ponoru potápěčů s foramen ovale patens. Kdy doporučit katetrizační uzávěr?
Abstrakt
Cíl: Cílem práce bylo v simulovaném sestupu ověřit riziko paradoxní embolizace bublin u potápěčů s foramen ovale patens (PFO) a porovnat bezpečnost běžně užívaných dekompresních postupů. Metodika: Tato studie navazuje na naši předchozí práci, kdy jsme provedli screening PFO celkem u 353 českých potápěčů pomocí transkraniální dopplerovské sonografie (TCD).
U 31 potápěče s prokázaným PFO byl po simulovaných ponorech v barokomoře sledován výskyt venózních bublin pomocí transtorakální echokardiografie (TTE) a výskyt arteriálních bublin pomocí TTE i TCD. Počet bublin byl hodnocen jako malý (< 20) nebo velký (více než 20).
Byly porovnány tři rozdílné dekompresní postupy - Bühlmann 18 m, US Navy 18 m a US Navy 50 m. Výsledky: Po ponoru Bühlmann 18 m byly detekovány venózní bubliny u 3 z 14 (21 %) potápěčů, arteriální bubliny nebyly prokázány (0 %).
Po ponoru US Navy 18 m venózní bubliny detekovány u 6 z 9 (67 %), arteriální u 2 (22 %). Po ponoru US Navy 50 m detekovány venózní bubliny u 7 z 8 (88 %), arteriální u 6 (75 %).
Při užití dekompresního postupu dle Bühlmanna vznikal signifikantně menší počet venózních bublin proti postupu dle US Navy (21 % vs. 76 %, P < 0,01). Závěr: Na malém souboru potápěčů s PFO jsme ověřili známý fakt vzniku a paradoxní embolizace bublin po simulovaných ponorech.
Signifikantně menší počet bublin vznikal při ponorech dle Bühlmanna, v ČR doporučovaných pro rekreační potápěče. Výsledky naznačují vyšší riziko paradoxní embolizace bublin při hlubších ponorech s relativně kratší dekompresí.
Screening PFO lze doporučit všem potápě čům, volba dalšího postupu a indikace ke katetrizačnímu uzávěru je individuální, simulovaným ponorem lze ověřit individuální riziko.