Frakční průtoková rezerva myokardu (FFRmyo) je invazivní metoda vhodná k posuzován í hemodynamické významnosti jednotlivých koronárních stenóz. U nemocných s ischemickou chorobou srdeční je vhodná k rozhodnutí o koronární intervenci na tomto zúžení.
Je založena na měření intrakoronárních tlaků před stenózou a za stenózou během farmakologicky navozené hyperémie. Cílem studie bylo posoudit, jak často je u hraničních zúžení mezi 40-70 % redukce průměru tepny indikována na základě výsledku FFRmyo intervence na tomto zúžení.
Dále jsme hodnotili funkční významnost svalových můstků a optimální vedení koronární angioplastiky pomocí této metody. Soubor nemocných: Od ledna 2001 do července 2001 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 1 378 selektivních koronárních angiografií a 409 koronárních angioplastik.
V tomto období jsme vyšetřili FFRmyo 52 zúžení u 45 nemocných (29 mužů, 16 žen; průměrný věk 61,5 +- 10,2 let). Výsledky: U 35 nemocných jsme vyšetřili FFRmyo k posouzení hemodynamické významnosti angiograficky hraniční stenózy (42 zúžení).
Průměrná hodnota frakční průtokové rezervy myokardu (FFRmyo) byla 0,88 +- 0,08. Koronární intervence byla provedena u dvou nemocných s FFRmyo 70 % průměru tepny).
Po intervenci byla u všech FFRmyo > 0,75; průměr 0,89 +- 0,04. Stent byl implantován u 7 nemocných s výsledným průměrným FFRmyo 0,92 +- 0,04.
U 2 nemocných s anginou pectoris jsme měřením frakční průtokové rezervy posuzovali hemodynamickou významnost svalového můstku. V obou případech byla FFRmyo > 0,75 (hodnoty 0,84 a 0,90).
Závěr: Měření intrakoronárních tlaků je podle našich zkušeností rychlá, jednoduše reprodukovatelná a bezpečná metoda hodnocení funkční významnosti zúžení koronárních tepen a výsledku perkutánní koronární intervence. U naprosté většiny nemocných se stenózou 40-70 % redukce průměru při kvantitativní koronární angiografii není indikována koronární intervence.
Svalový můstek u nemocných s anginou pectoris nebyl podle hodnot FFRmyo příčinou ischemie myokardu.