Autor seznamuje čtenáře s novou metodou neinvazivní prenatální diagnostiky, neinvazivní RhD genotypizací plodu, shrnuje její výhody a nevýhody a diskutuje, proč není součástí rutinních vyšetření v USA. Autor shrnuje, že neinvazivní RhD genotypizaci plodu je možné využít obvykle u anti-D alloimunizovaných gravidit ohrožených fetální erytroblastózou (hemolytickým onemocněním plodu), je-li biologický otec RhD pozitivní heterozygot.
V případě, že je plod RhD negativní, není ohrožen alloimunizací matky. Dále pak upozorňuje na možnost využití tohoto vyšetření u nealloimunizovaných matek, které dostávají anti-D profylaxi v 28. týdnu gravidity.
Gynekolog má pak možnost podat profylaxi pouze matce s RhD pozitivním plodem. Autor popisuje detailně metodický postup, od odběru mateřské krve, přes DNA amplifikaci a vyhodnocení výsledku PCR amplifikace, bohužel však na gelové elektroforéze (a nikoli v systému PCR v reálném čase).
Tento postup se pro fetální RhD genotypizaci nedoporučuje, a byl používán pouze v raných začátcích - krátce po objevu fetální DNA v mateřské cirkulaci. Klasická PCR s vyhodnocením gelovou elektroforézou je méně citlivá než běžně používaná PCR v reálném čase, která je dnes považována za jediný vhodný metodický přístup k úspěšné detekci fetálních nukleových kyselin, které se po čas těhotenství vyskytují v mateřské cirkulaci v nízkých koncentracích, přibližně od 20 kopií/ml mateřské plazmy.
Je spodivem, že tento metodický postup je v článku uveden, jelikož většina autorem citovaných prací používá pro RhD genotypizaci plodu právě PCR v reálném čase. Autor rovněž udává, že neinvazivní RhD genotypizace plodu může generovat falešně pozitivní a falešně negativní výsledky.
Neinvazivní RhD genotypizace plodu zmateřské periferní krve se dnes již provádí v některých evropských zemích (Velká Británie, Francie, Nizozemí) rutinně. Projekt SAFE (Special Non-Invasive Advances in Fetal and Neonatal Evaluation, Network of Excellence, LSHBCT- 2004-503243) podporovaný EU, na kterém participuje celkem 50 partnerů (47 evropských a tři mimo EU), si klade za cíl celoevropskou standardizaci této technologie pro využití v klinické rutinní praxi.
V ČR provádíme nyní neinvazivní RhD genotypizaci plodu rutinně, především u alloimunizovaných těhotenství, s cílem určit, je-li plod ohrožen fetální erytroblastózou či nikoli. Senzitivita a specificita tohoto vyšetření dosahuje v našich podmínkách 99-100%.
Toto vyšetření provádíme od 10. týdne gravidity z 10 ml nesrážlivé periferní krve odebrané do EDTA. Toto vyšetření je plně hrazeno pojišťovnou.
Doporučujeme toto vyšetření indikovat zejména u alloimunizovaných těhotenství, pokud možno ještě před 20. týdnem gravidity, než dojde k masivnějšímu transplacentárnímu přestupu anti-D IgG protilátek z mateřské periferie do krevního oběhu plodu díky expresi receptoru FcRn (neonatální receptor Fc) na placentárních trofoblastech. FcRn aktivně váže Fc část IgG molekuly mateřského původu a zprostředkuje jeho přenos přes placentu.
Jediným omezením pro indikující lékaře je to, že periferní krev matky musí být zpracována v laboratoři nejdéle do 24 hodin po odběru. Je-li plod RhD negativní, není ohrožen alloimunizací matky.