Abstrakt
Úvod: Femoroacetabulární impingement syndrom je stále více akceptován jako tzv. etiologický faktor X kyčelní artrosy. Jedná se o onemocnění, které je charakterizováno mechanickým konfliktem mezi okrajem acetabula a perikapitální částí krčku femoru.
K tomu může vést jednak nesprávná orientace, resp. nadměrná hloubka kloubní jamky (typ pincer), jednak chybějící offset hlavice kosti stehenní (typ cam), velmi často pak kombinace obou příčin. Diagnostika: Postavení diagnózy je založeno na klinickém vyšetření - především na pozitivitě předního, resp. zadního impingement testu.
Přínosné je sonografické vyšetření, při kterém posoudíme ventrální offset hlavice. Základním reprodukovatelným vyšetřením je ale nativní skiagram - předozadní snímek a tzv. axiál kyčlí.
Kontrastní vyšetření - artrografie je dle našeho názoru velkým přínosem v předoperační rozvaze. Z komputerizovaných vyšetření pomůže CT, resp. jeho 3D rekonstrukce, k odhalení labrální léze je pak nezbytné MRI vyšetření, nejlépe kontrastní (artro-MRI).
Terapie: Možnosti konzervativní terapie jsou omezené na režimová opatření a chondroprotektiva. Chirurgická léčba typu pincer spočívá v redukci acetabula z předního, resp. z posterolaterálního přístupu (v případě kombinovaného výkonu s modelací hlavice).
U typu cam je metodou volby řízená luxace a modelace hlavice (též z posterolaterálního přístupu). Přední přístup s limitovanou možností ošetření eventuální labrální léze je vhodný pouze tam, kde jsou zjevné degenerativní změny.
Závěr: Se vzrůstající popularitou této relativně mladé diagnózy (alespoň co se exponenciálního nárůstu počtu publikací na toto téma týče) by její stanovení nemělo činit obtíže. Chirurgická léčba by ale měla být naopak soustředěna tam, kde jsou tyto rozsáhlé rekonstrukční výkony prováděny rutinně.