Úvod: Informace ve zdravotnické dokumentaci slouží k mnoha účelům: mohou být použity k dia-gnostice a terapii; zdravotnická dokumentace obsahuje informace, které mohou být podkladem pro finanční úhrady za ošetření nebo pro čerpání úhrady ze zdravotního pojištění [9]. Data mohou být využita ke statistickému vyhodnocení a jiným odborným, případně vědeckým účelům.
Cíl: Cílem studie je ověřit jednoduchost ukládání dat a porovnání časové náročnosti tří metod záznamu dentálních údajů: zápis do modifikované WHO karty a dentální elektronický zdravotní záznam (EZZ) ovládaný klávesnicí nebo hlasem. Metody: Všechny tři metody byly použity u 126 pacientů.
Stav chrupu zjištěný při klinickém vyšetření byl nejprve klasickým způsobem zapsán do WHO karty. Stejná osoba pak provedla záznam do EZZ za použití klávesnice nebo při ovládání hlasem.
Poté jsme porovnávali dobu, potřebnou k uložení záznamu u všech tří metod. Užitím Friedmanova testu jsme nalezli signifikantní rozdíly časové náročnosti mezi třemi metodami (p <0,001).
Ruční zápis do WHO karty byl proveden rychle, ale jeho opětovné použití je velmi obtížné, protože není v elektronické podobě. Rozdíl časové náročnosti záznamů vyšetření při použití EZZ ovládaného klávesnicí nebo hlasem nebyl signifikantní (Wilcoxonův párový test dosáhl hodnoty p = 0,09).
Závěr: V klinické praxi je požadováno najít způsoby, jak se vyhnout ručnímu ovládání dentálního EZZ pomocí klávesnice, myši či dotykové obrazovky. Proto byl přidán automatický systém rozpoznání (ASR), aby umožnil zubnímu lékaři používání softwaru bez nutnosti dotykového ovládání.
Tímto způsobem eliminujeme potřebu druhé osoby, která provádí zápis do počítače nebo nadbytečné hygienické úkony (mytí rukou, výměna rukavic atd.).