Infekce dolních močových cest patří mezi nejčastější bakteriální záněty v populaci dospělých žen. Akutní uroinfekce nepředstavuje diagnostický či léčebný problém.
Recidivující infekce dolních močových cest se podílí na významné redukci kvality života. K jedné atace uroinfekce dojde v průběhu života alespoň u 60 % žen.
Recidivující infekce dolních močových cest se vyskytují u 25-30 % žen, které prodělaly akutní infekt. Hlavní rizikový faktor vzniku uroinfekce představuje kolonizace pochvy a hráze uropatogeny.
Nejčastějším původcem infekcí dolních močových cest je Escherichia coli, která způsobuje 75-90 % akutních a více než 60 % infekcí recidivujících. Diagnostika uroinfekce je velmi jednoduchá, postavená na typických symptomech, z nichž dominují zejména dysurie a vyšší frekvence mikce.
V léčbě infekcí dolních močových cest se používají močová chemoterapeutika a širokospektrá baktericidní antibiotika. Nejčastější profylaktickou modalitou je kontinuální léčba malou dávkou antimikrobiálního přípravku, dále se používá imunomodulační terapie a brusinkové extrakty. Ženám v postmenopauze se rovněž doporučuje lokální vaginální estrogenní léčba zlepšující známky urogenitální atrofie a snižující poševní pH, které je důležité pro prevenci patologické bakteriální kolonizace pochvy a vulvy.