Nárůst obezity a nadváhy u dětí a dospívajících u nás je plynulý a důsledky zdravotní i psychosociální jsou patrné buď již v dětství, nebo stále častěji už v raném období dospělosti. Za posledních 25 let se výskyt obezity u dětí v ČR zdvojnásobil.
Obezitu chápeme jako chronické onemocnění multifaktoriálně podmíněné s riziky v oblasti metabolické, kardiovaskulární, endokrinní, respirační, ortopedické, neurologické a reprodukční. Mezi respirační problémy patří zátěžové asthma bronchiale, obstrukce dýchacích cest a hypoventilační syndrom způsobené aktivací prozánětlivých pochodů a změnami mechaniky dýchacích cest, u těžších forem obezity také spánková apnoe s hypoxií.
Polygenní dědičnost, obezitogenní prostředí a špatný životní styl jsou hlavními příčinami pozitivní energetické bilance, která evokuje převahu střádavých metabolických programů a četné hormonální změny. Prevence obezity v celospolečenském záběru je nedostatečná.
Je pravdou, že v poslední době vzniká řada aktivit (vznik pediatrické sekce při ČOS JEP, školení budoucích obezitologů z řad pediatrů a budování perspektivní sítě obezitologických ordinací, mediální propagace), léčba obezity zatím ale zůstává věcí individuální motivace, v případě dětí je nutné angažmá celé rodiny. Pro podporu individuální léčby možno doporučit provitamín D (cholekalciferol), který jako substrát pro vznik kalcitriolu může významně podpořit funkci beta buněk pankreatu a senzitivitu tkání na inzulín, bránit hypertenzi a endoteliální dysfunkci, zlepšit vstřebávání kalcia (které v mírném nadbytku podporuje redukci hmotnosti).
U prokázané inzulínové rezistence lze užít metformin na doporučení endokrinologa. Těžiště léčby spočívá na zvýšení pohybové aktivity, redukci kalorického příjmu, to vše v rámci uvědomělé snahy změnit dosavadní špatné návyky za ty správné.