Abstrakt
Hypertenze, definována jako krevní tlak >= 140/90 mm Hg, je velmi častou komorbitidou diabetes mellitus, vyskytuje se u20-60% diabetiků vzávislosti na věku, etniku nebo přítomnosti obezity, typu diabetu a délce jeho průběhu. Upacientů sdiabetem 1. typu je hypertenze většinou důsledkem onemocnění ledvin.
Proti tomu arteriální hypertenze a diabetes 2. typu jsou nyní považovány za různé klinické projevy metabolického syndromu, takto důsledku inzulinové rezistence. Až v80% případů předchází tzv. esenciální hypertenze manifestaci diabetu 2. typu, unemocných sdiabetem 2. typu je hypertenze více než dvakrát častější než unediabetiků.
Hypertenze je udiabetiků prokazatelně spojena sčasným rozvojem makrovaskulárních komplikací, zvýšenou incidencí srdečního selhání a rozvojem a progresí mikroangiopatických komplikací (zejména diabetické neuropatie a retinopatie). Současná přítomnost hypertenze a diabetu 2. typu má závažné důsledky pro prognózu nemocného, mortalita na kardiovaskulární nemoci při současném výskytu nedůsledně léčené hypertenze a diabetu stoupá až šestkrát, při současně přítomné proteinurii až 35krát.