Abstrakt
Úvod: Velké resekce jater představují operační výkony, při kterých jsou odstraněny 3 a více jaterních segmentů. Podstatný pokles perioperační i časné letality přispěl převážně u nemocných s jaterními sekundaritami kolorektálního původu k rozšíření indikačních kritérií.
Biliární píštěl patří mezi závažné pooperační komplikace. Cíl: Autoři prezentují literární zkušenosti a vlastní retrospektivní analýzu souboru operovaných pacientů se zaměřením na biliární komplikace a jejich léčbu.
Výsledky: V období od 04/2004 do 12/2009 na Chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN Praha podstoupilo 96 nemocných velkou resekci jater.
Průměrný věk operovaných činil 61 let (25-84 let). V souboru významně dominovali (78 %) pacienti s onkologickým onemocněním.
V polovině případů se jednalo o nemocné s kolorektálním metastatickým postižením jater. Pooperační biliózní sekrece byla zaznamenána u 14 nemocných (14,6 %).
V 9 případech byly úspěšné nechirurgické metody léčby. U 5 pacientů si biliární komplikace vyžádaly operační intervenci.
Kombinaci léčebných modalit podstoupila polovina pacientů s biliárními komplikacemi. Dva pacienti (2,1 %) zemřeli.
Závěr: Biliózní sekrece po velkých resekčních výkonech jater je poměrně častou a závažnou pooperační komplikací. Konzervativní modality (ERCP, perkutánní drenáž) jsou léčebnými postupy volby.
Při selhání konzervativní terapie či velkém objemu biliózní sekrece je chirurgická léčba nutná. V léčebném procesu je uplatňován multidisciplinární přístup.