Endogenní hypoglykémie jsou u dětí vzácným, avšak velmi závážným příznakem. Mohou bezprostředně ohrozit život.
Perzistující nebo recidivující hypoglykémie u kojenců a batolat rychle a ireverzibilně poškozují centrální nervový systém a vyžadují proto rychlé a účinné řešení. Příčinou hypoglykémií může být porucha hormonální regulace glykémie (nadprodukce inzulínu, nedostatek kortizolu či růstového hormonu) nebo selhání energetického metabolismu vlivem vrozené metabolické poruchy.
Každý novorozenec s normální porodní hmotností a bez přídatného zdravotního rizika, u kterého se objevila hypoglykémie pod 2,2 mmol/l, by měl být následně vyšet řen a sledován na kvalifikovaném pracovišti. U dětí s příznaky, které připomínají epilepsii, by měla být vždy vyloučena hypoglykémie v průběhu ataky.
Odběr krve a moči v okamžiku hypoglykémie je rozhodující pro rychlé a efektivní stanovení diagnózy. Vyšetřování "ex post" je mnohem obtížnější, zdlouhavější a nemusí vést ke správnému závěru.
Je úkolem lékaře prvního kontaktu, aby biologický materiál z ataky zajistil a poslal spolu s pacientem k vyšetření na klinické pracoviště. Pro ochranu dětí s anamnézou hypoglykémií z jakékoliv příčiny je třeba neprodleně zajistit infúzi glukózy při každém interkurentním infektu se sníženým přfjmem potravy a/nebo se zvracením.
Při podcenění tohoto rizika jim může hrozit náhlé úmrtí ještě i v předškolním věku.