Za standardní postup při sledování minimální reziduální nemoci u dětských akutních lymfoblastickýchleukemií se v současné době považuje kvantitativní detekce klonálně specifických přestaveb imunoreceptorovýchgenů (receptorů T buněk a imunoglobulinů). Optimalizace detekce dvou výše uvedenýchnezávislých přestaveb s citlivostí alespoň jedné maligní buňky mezi desetitisícem normálních buněkse však nezdaří u všech pacientů.Fúzní gen TEL/AML1 je nejčastější chromozomální aberací u dětskýchakutních lymfoblastických leukemií a nalézá se u více než 20 % pacientů.
Srovnání hladin reziduálnínemoci paralelně vyšetřených pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce na transkriptTEL/AML1 a na přestavby imunoreceptorových genů ve 41 vzorku ukázalo celkově velmi dobroukorelaci s pouhými dvěma výjimkami (R2 = 0,847). Kvantitativní detekce transkriptu TEL/AML1 tedymůže posloužit jako alternativní cíl pro sledování MRN u pacientů s TEL/AML1 pozitivní leukemiís nedostatkem citlivých standardních znaků - přestaveb imunoreceptorových genů.
Mezi 52 pacientys vyšetřenou hladinou reziduální nemoci na konci indukce detekovatelné TEL/AML1 pozitivní buňkyjednoznačně oddělily pacienty se špatnou prognózou (přežití bez relapsu = 50 %; 7 relapsů ze 14 dětí)od dětí s výbornou šancí na přežití (přežití bez relapsu = 92 %; 3 děti z 38; p = 0,0007). DetekovatelnéTEL/AML1 pozitivní buňky na konci indukce tedy předpovídají s vysokou pravděpodobností relaps,i když se vyskytne až 57 měsíců od diagnózy.