Abstrakt
Respirační infekce vambulantní praxi jsou nejčastější indikací antibiotik a tvoří až dvě třetiny celkové antibiotické preskripce. Antimikrobiální léčba vprimární péči je většinou indikována na základě klinického obrazu a jen vzácně specifická na základě kultivačních výsledků.
Většina respiračních infekcí je však vyvolána viry, na které antibiotika nepůsobí, a naopak jejich podání může pacienta poškodit. Zlepšení kvality používání antibiotik a snížení spotřeby antibiotik omezováním jejich preskripce je nutné tam, kde je zhlediska etiologie považována za neúčelnou.
Uvážlivý přístup kpreskripci může snížit rostoucí trendy antibiotické rezistence bakterií vkomunitě, se zachováním účinnosti starších i nových léků. Infekční onemocnění dýchacích cest jsou celosvětovým problémem.
Infekce horních cest dýchacích bývají sice jen vzácně smrtelná, jsou však zdrojem mimořádné nemocnosti, u dospělého jednotlivce se každoročně objeví dvě až tři postižení dýchacích cest. Vdětském věku je četnost ještě vyšší, infekce dýchacích cest jsou na prvním místě vnemocnosti a vambulantní péči jsou nejčastějším důvodem antibiotické preskripce.
Infekce dolních cest dýchacích u dospělých je zinfekčních nemocí nejběžnější příčinou smrti. Převážná většina respiračních onemocnění je virové etiologie, kdy je antibiotická léčba nevhodná. vroce 1993 vČR prudce vzrostla spotřeba antibiotik, i když se incidence respiračních infekcí vkomunitě nezměnila.
Zvýšení spotřeby bylo však sledováno eskalací antibiotické rezistence. Byla prokázána souvislost svelikostí spotřeby antibiotik a jejich selekčního tlaku snárůstem rezistence.
Některé státy již cíleně snižují spotřebu antibiotik omezováním preskripce tam, kde zhlediska etiologie je považována za neúčelnou.