Abstrakt
Probiotikům je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Existuje velké množství prací, které hodnotí jejich účinek u různých onemocnění, ale jen poměrně málo studií je skutečně kvalitních.
Probiotika účinkují několika mechanizmy, jako je snížení pH ve střevě, snížená kolonizace patogenními mikroorganizmy a modifikace imunitní odpovědi. Pozitivní účinek jednoho probitioka v určité situaci nemusí však být nutně patrný při použití jiného probiotika.
Bylo zjištěno, že probiotika jsou prokazatelně účinná při léčbě gastrointestinálních onemocnění, jako jsou akutní virové gastroenteritidy, průjmy při léčbě antibiotiky, průjmová onemocnění cestovatelů a pouchitis. Studie rovněž doložily jejich účinnost při udržování remise v léčbě idiopatické proktokolitidy a terapii dráždivého tračníku.
Ze závěrů studií vyplynulo, že podávání probiotik významným způsobem omezuje riziko těžké nekrotizující enterokolitidy a tím i mortality nedonošených dětí. Obohacování kojeneckých mlék o probiotika je bezpečné, ale dosud chybí údaje o jejich dlouhodobém pozitivním účinku na zdraví dětí.
Existují některé údaje o tom, že obohacování kojeneckých mlék prebiotiky vede k nižší nemocnosti a menšímu výskytu atopických onemocnění u jinak zdravých kojenců. Jejich dlouhodobý pozitivní vliv na vyvíjející se imunitní systém však musí být teprve prokázán.
Hodnocen je význam probiotik v primární prevenci alergií, existují některé studie prokazující pozitivní vliv probiotik na časnou manifestaci atopického ekzému, jiné podobné studie však byly bez efektu. Studium léčebného použití probiotik vyžaduje randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie, jen tak lze dobře posoudit účinnost a bezpečnost jednotlivých probiotik.