Abstrakt
Materiál: Soubor 30 dětí, u kterých byla na pracovišti autorů v období 1991-2002 provedena resekce jater. Metodika: Hodnocení současného stavu výživy a posouzení vývoje nutričních parametrů pomocí standardních metod měření (hmotnost, výška, BMI, hmotnost/výška, kožní řasy).
Vyšetření výpočetní tomografií (CT) se zaměřením na kvalitu jaterního parenchymu, přítomnost regeneračních uzlů a eventuální recidivu onemocnění. Podle indexu jaterní regenerace (poměr laterolaterálního (LL) rozměru reziduálního parenchymu jater a šíře trupu (T) v dané úrovni) a jeho vývoje stanovení regenerační schopnosti jater v jednotlivých časových obdobích a potvrzení kontinuity růstu v dlouhém časovém období.
Provedení biochemické, sérologické a hemokoagulační analýzy vzorků krve k posouzení funkčního stavu jaterního parenchymu. Zhodnocení dlouhodobých kosmetických výsledků po operaci a jejich porovnání ve skupinách podle druhu sutury operační rány.
Stanovení korelací a statistické významnosti jednotlivých sledovaných parametrů ve vztahu k době od operace, základní diagnóze (maligní, benigní), resp. podstoupení chemoterapie (CHT) a rozsahu resekce. Výsledky: V současné době žije 39 pacientů, kterým byla v letech 1991-2002 provedena resekce jater.
Vyšetřeno bylo 30 pacientů (18 chlapců, 12 dívek), jejichž rodiče souhlasili s účastí v této studii. Ve sledovaném souboru se věk v době operace pohyboval od 0,5 do 14,5 roků.
Doba od operace je od 1,5 do 13 let a věk pacientů je v současnosti 2-23 let. Doba od ukončení chemoterapie se pohybuje mezi 2-13 lety.
Srovnáním průměrných percentilů jednotlivých antropometrických parametrů sledovaného souboru s běžnou populací nebyly shledány statisticky významné rozdíly. Rozložení pacientů do percentilových pásem podle hmotnosti a výšky odpovídalo běžné populaci.
Porovnáním skupin podle rozsahu resekce, typu základního onemocnění a doby od operace nebyl ve většině zjištěn významný rozdíl. Příznivý vývoj stavu vý živy byl v dlouhém časovém období od operace zaznamenán u více než 87 % pacientů.
Chemoterapie neměla vliv na nutriční vývoj. Z hodnot rozměrů zjištěných z CT dokumentace vyplývá, že index jaterní regenerace v pooperačním období roste, a to v maximální míře v 1. roce od resekce.
V následujících letech jaterní parenchym dále roste spolu s rostoucí šíří trupu. Provedená měření potvrzují rychlou volumovou regeneraci jaterního parenchymu a schopnost dlouhodobého růstu po resekci jater i po podstoupení onkologické léčby chemoterapií.
Proteosyntetická funkce jater byla u všech pacientů výborná. Metabolická a exkreční funkce jater byla v normě u více než 70 % pacientů, u ostatních byla zaznamenána jen mírná elevace jednotlivých jaterních testů (JT).
U nikoho nebyla zjištěna komplexní porucha jaterních funkcí. Kosmetický výsledek (vzhled pooperační jizvy) celého souboru byl hodnocen u 46,6 % pacientů jako výborný, u 26,7 % jako uspokojivý a u 26,7 % jako neuspokojivý.
Kosmetické výsledky se výrazně zlepšily (od r. 1994) po zavedení intradermálního plastického stehu (výborný efekt u 73,8 %, uspokojivý u 15,7 % a neuspokojivý pouze u 10,5 % pacientů).