Abstrakt
Syndromem diabetické nohy označujeme destruktivní postižení tkání dolních končetin pacientů s diabetes mellitus distálně od kotníku, jehož následkem jsou rozsáhlé ulcerace, gangrény a v krajních případech i nutnost amputace končetiny. Jedná se o závažný medicínský i společenský problém a o jednu z nejdražších komplikací diabetes mellitus.
Léčba syndromu diabetické nohy vyžaduje dlouhodobou hospitalizaci a rehabilitaci, pacienti často potřebují domácí péči a sociální služby. Onemocnění nohou se vyskytuje 17-50krát častěji u dia-betiků ve srovnání s nediabetiky.
Syndromem diabetické nohy je postiženo v průběhu svého života 15-25?% diabetiků, gangréna vznikne u 4-10?% diabetiků, amputace dolních končetin je nutná u 0,5-1?% diabetiků (což je 30krát více než u nediabetiků) (8). Smutné je, že až v 15-19?% se diabetes mellitus diagnostikuje až při závažných problémech, vedoucích k amputaci končetiny.
Problematika péče o pacienty se syndromem diabetické nohy vyžaduje multidisciplinární přístup, potkávají se zde lékaři několika oborů (praktický lékař, dermatolog, internista-diabetolog, internista-angiolog, intervenční radiolog, chirurg i ortoped), zvláštní důraz je však kladen na prevenci. Důsledně aplikovaná preventivní opatření a včasná adekvátní péče mohou velice významně snížit procento komplikací včetně rizika amputace končetiny.