Z 283 pacientů s Fallotovou tetralogií (TOF), kteří podstoupili radikální korekci v Dětském kardiocentru FNM v letech 1978-1988 v průměrném věku sedm let a sedm měsíců, se nám po 31-21 letech podařilo zjistit informace o 161 pacientech, což představuje dvě třetiny přežívajících. Pacientů, o kterých nemáme žádné informace, je 80 (28 % operovaných).
Za dobu sledování zemřelo celkem 42 pacientů (14,8 %), z toho časná operační mortalita činila 7,4 % (21 pacientů) a k pozdnímu úmrtí došlo u dalších 21 pacientů. Dlouhodobého přežívání 26 let po radikální korekci TOF dosáhlo 85 % všech pacientů a 92 % pacientů propuštěných po korekci v dětství domů.
Bylo provedeno celkem 57 reoperací u 50 pacient ů. Mortalita u 26 pozdních reoperací dospělých pacientů provedených v Nemocnici Na Homolce byla nulová.
Provedení reoperace bylo nutné dříve a významně častěji (v 32 %) u pacientů, u kterých byla při radikální korekci provedena incize pulmonálního prstence (s použitím transanulární záplaty nebo monokuspidální chlopně) oproti subpulmonální dacronové záplatě (p < 0,001). Vysokoškolského a středoškolského vzdělání dosáhlo 52 % pacientů ze 105.
Počet plných invalidních důchodů byl významně vyšší ve skupině, která dosáhla pouze základního vzdělání (47 %), oproti skupině vysokoškoláků (0 %; p = 0,004), středoškoláků (3,4 %; p = 0,0077), ale i oproti vyučeným (10 %, p = 0,0446). Vrozená srdeční vada se vyskytla u 6,3 % dětí našich pacientů.
Výskyt reziduálních, prognosticky významných nálezů je u TOF častý. Všichni pacienti, i po úspěšné korekci TOF v dětství, musejí být -trvale kardiologicky sledováni.
Pacienti s rizikem významných reziduálních nálezů by měli projít vyšetřením v centru pro dospělé s vrozenými srdečními vadami s otázkou nutnosti a časování reoperace. Výsledky včas a správně indikované reoperace jsou příznivé.