Radikalita resekčního výkonu u nemocných s karcinomem pankreatu z pohledu prodloužení života a jeho kvality
Abstrakt
Úvod: Radikální resekce je jedinou léčebnou modalitou, která ve spojení s adjuvantní chemoterapií signifikantně prodlužuje přežívání nemocných s karcinomem pankreatu (CaP). Cílem sdělení je definovat současný standard radikální resekce pankreatu u nemocných s CaP, zhodnotit přínos rozšířeného operačního výkonu a pomocí literárních údajů zhodnotit současné možnosti objektivizace kvality života u těchto nemocných.
Metoda: Radikální resekce pankreatu v závislosti na lokalizaci nádoru u nemocných s CaP se standardní lymfadenektomií je s využitím databáze Pubmed a Ebscohost porovnána s rozšířenou modalitou resekce a uvedena do souvislostí s eventuálním prodloužením přežívání, incidencí časné mortality a výskytem perioperačních komplikací. Pomocí literárních údajů jsou zhodnoceny současné možnosti objektivizace kvality života u těchto nemocných.
Výsledky: Radikální resekce s lymfadenektomií v rámci N1-2 je v současné době ve spojení s adjuvantní chemoterapií považována za standardní léčebný postup, který jako jediný signifikantně prodlužuje přežívání u nemocných s CaP se stagingem T1-3,N0-1M0. Angioinvaze do portomezenterického segmentu není kontraindikací k provedení resekčního výkonu a při dosažení R0 resekce jsou výsledky obdobné jako u nemocných bez resekce žilního segmentu.
Náhled na resekci tepen - a. hepatica, truncus coeliacus, a. mesenterica sup. není jednotný a t.č. není prokázáno, že resekce nádorem infiltrované tepny vede k prodloužení života. Angioinvaze do tepen je posuzována spíše jako faktor pokročilosti onemocnění a rozšířený resekční výkon prokazuje větší výskyt komplikací.
Kvalita života po resekčních výkonech je sledována spíše ojediněle, její zlepšení po resekčních výkonech je spíše předpokládáno než objektivizováno. V současné době neexistuje rutinně používaný dotazník kvality života specificky zaměřený na pacienta s CaP.
Diskuse a závěr: Jedinou současnou léčebnou modalitou u nemocných s duktálním adenokarcinomem pankreatu, která vede k signifikantnímu prodloužení života, je provedení radikální resekce R0 a podání adjuvantní chemoterapie s pětiletým přežitím 7-25 % (medián 15-18,5 měsíců). Biologická povaha nádoru a obtížně stanovitelný reálný staging onemocnění jsou důvodem časné recidivy po provedené tzv.
R0 resekci. Resekce portomezenterického segmentu při adherenci či prorůstání CaP do cévní stěny je indikována v rámci radikální PDE, nevede ke zkrácení přežívání.
Rozšířený radikální výkon s resekcí tepny (a. hepatica, truncus coeliacus, a. mesenterica sup.) pravděpodobně ani při hodnocení výkonu jako R0 resekce nevede k prodloužení přežívání a nelze jej považovat za výkon standardní. Agresivním resekčním přístupem zvýšíme procento resekabilních nemocných, nicméně cena tohoto rozhodnutí může být zaplacena vyšším počtem komplikací ve srovnání s výkonem standardním a nižší kvalitou života pacienta po operaci při dosažení srovnatelné doby přežití.