Abstrakt
Úvod: V posledních letech dochází k rozvoji biologických i nebiologických eliminačních metod, které by umožňovaly efektivně léčit nemocného s akutním jaterním selháním (ASJ) v době, kdy čeká na transplantaci, či po dobu, než dojde ke spontánní regeneraci jaterního parenchymu. Cíl studie: Zhodnotit účinek biologické eliminanační metody - perfúzi plazmy přes izolované živé hepatocyty (BAL = biologická }}umělá játra(() u akutního selhání jater v experimentu na minipraseti.
Metodika: 10 miniprasat váhy 25-30 kg, u kterých jsme navodili ASJ chirurgickou devaskularizací jater s vytvořením portokavální anastomózy, jsme napojili na BAL. Měřili jsme hodnotu indikátorů ASJ včetně intrakraniálního tlaku.
Výsledky jsme porovnali s dříve provedenou kontrolní skupinou miniprasat s ASJ bez léčby. Výsledky: Při srovnání léčené a neléčené skupiny jsme pozorovali rozdíl pouze v sérových koncentracích bilirubinu, kdy ve 3. hodině ASJ byl statisticky významný (p < 0,05) v neprospěch skupiny s BAL (9,8 vs 17,7 mmol/l), v 6. a 9. hodině byl statisticky významný (p < 0,05) ve prospěch skupiny BAL (18,1 vs 13,1, 22,9 vs 13,2) a rozdíl hodnot ve 12. hodině byl statisticky nevýznamný (22,8 vs 16,2).
Hodnoty intrakraniálního tlaku (ICP) ve skupině léčené BAL a ve skupině kontrolní se v průběhu experimentu statisticky významně nelišily. Závěry: Prokázali jsme funkčnost zapojení eliminační metody - biologických }}umělých jater(( (BAL) - v perfúzi plazmy.
Dosáhli jsme iniciální 85% viability čerstvých izolovaných prasečích hepatocytů a jejich přežívání po celou dobu, kdy byl bioreaktor použit k léčbě. Kromě koncentrace bilirubinu naše výsledky neprokázaly signifikantní změny hodnot laboratorních ukazatelů ASJ.
Naměřené hodnoty nitrolebního tlaku se statisticky významně nelišily ve skupině s léčbou akutního selhání jater napojením na BAL a v kontrolní skupině. Získané zkušenosti umožňují v experimentální práci s BAL pokračovat.
Provedený experiment považujeme za studii pilotní.