Abstrakt
Východisko. Autozomálně recesivně dědičný Nijmegen breakage syndrom (NBS) je porucha reparace DNA v důsledku mutace v NBS1 genu na 8q21.
Hyperradiosenzitivita nositelů mutace je důvodem k včasné diagnostice a zavedení účinné prevence ochranou před ionizací. Frekvence přenašečů mutace 657del5, predominantně se vyskytující ve slovanské populaci, byla nalezena mezi 1:90 v Polsku - Novy Sad po 1:314 v Krakově.
Mezi českými novorozenci, narozenými před 20 lety, byla zjištěna frekvence heterozygotů 1:128-154. Metody a výsledky.
Počet 24 diagnostikovaných homozygotů narozených v Československu v letech 1969-1992 však byl významně nižší, než očekáváno na základě počtu 5,2 milionu novorozenců v daném období, téměř jednoprocentní frekvenci NBS heterozygotů mezi nimi a nezvýšené prenatální letalitě NBS homozygotů. Vysvětlením byl nedostatečný záchyt pacientů, o čemž svědčil i průměrný věk 7,5 roku při diagnóze NBS, přestože závažná kongenitální mikrocefalie je přítomna u 98 % pacientů.
Možnost účinné prevence výskytu malignit bylo pohnutkou k cílenému oslovení pediatrů, neurologů i klinických genetiků. Interdisciplinární spolupráce se projevila v diagnostikování 11 homozygotů během 4 let a sníženém věku při potvrzení diagnózy NBS na 6 měsíců.
Relativně více NBS pacientů a rodin bylo zachyceno na Slovensku (14 pacientů z 11 rodin) než v Čechách (21 pacientů ze 14 rodin), a proto nás zajímal výskyt NBS heterozygotů ve slovenské populaci. Mezi 2996 novorozenci, narozenými v roce 2002 a 2003 ve 12 porodnicích západního, středního a východního Slovenska jsme však zjistili pouze 3 heterozygoty 657del5.
Diskrepance mezi výskytem heterozygotů a homozygotů NBS svědčí, že populace není v genetické rovnováze. Závěry.
Již před půlstoletím byl vysoký výskyt alkaptonurie na Slovensku vysvětlován rozdělením populace do tradicionálních subisolátů. Současná studie o výskytu NBS na Slovensku ukazuje, že populační struktura se ani v současné době nezměnila.