Barrettův jícen (BJ) je komplikací dlouholeté těžké refluxní choroby jícnu. Je charakterizován přítomností metaplastického epitelu, kter ý obsahuje pohárkové buňky místo normálního dlaždicového epitelu jícnu.
Hlavním klinickým aspektem BJ je zvýšené riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Předpokládá se progrese intestinální metaplazie přes různé stupně dysplazie až do stadia invazivního karcinomu.
Predikce rizika progrese BJ je obtížná, a proto se autoři snaží najít některé prognostické markery, které by umožnily zlepšit jak diagnostiku a léčbu, tak prognózu pacientů s tímto onemocněním. Za sledované období 18 měsíců (od ledna 2002) autoři vyšetřili 35 pacientů s diagnózou BJ.
U těchto pacientů byl aplikován standardní diagnosticko-terapeutický protokol, který zahrnoval endoskopické kontroly s využitím chromodiagnostiky a sekvenční biopsie s hodnocením histologického nálezu jedním zkušeným patologem, 24hodinové pH-metrie a RTG jícnu. Současně byl proveden odběr vzorku tkáně na genetické vyšetření (mutace genu TP53 v oblasti 5-9 exonu).
Pacienti byli rozděleni dle stadia onemocnění, resp. stupně dysplazie a podle toho léčeni. Pacienti s BJ bez dysplazie (11 pacientů, tj. 46 %) nebo s nízkým stupněm dysplazie (LGD - 1 pacient, 4 %) byli ošetřeni provedením antirefluxní plastiky; následně při přetrvávání či progresi nálezu BJ byli indikováni k endoskopické mukózektomii.
U 2 pacientů došlo po antirefluxní operaci k regresi histologického nálezu. Naopak u 1 pacientky s krátkým jícnem, u které jako jediné byla provedena klasická fundoplikace z laparotomie, došlo k selhání fundoplikace s progresí nálezu BJ do stadia LGD.
U jednoho pacienta (4 %) autoři nalezli BJ s vysokým stupněm dysplazie (HGD) a v 11 případech (46 %) již adenokarcinom v BJ. Tito pacienti byli indikováni k resekci jícnu s náhradou žaludkem, event. tračníkem.
U pacienta s HGD se po resekci jícnu v definitivním histologickém vyšetření nalezl již karcinom. Tři pacienti s inoperabilním tumorem byli ošetřeni paliativně - zavedením stentu.
Mutace genu TP53 byly nalezeny pouze ve stadiu adenokarcinomu v BJ, a to v 36,4 %. Mutace nebyla nalezena ani u jednoho pacienta bez karcinomu v BJ.
To znamená, že podle těchto výsledků se tato mutace nedá (jako samostatný faktor) považovat za časný prognostický faktor.