Separace, separační úzkost a separace- individuace jsou často používaná slova psychoanalytického slovníku. Nejčastěji vyvolávají asociaci se známou teorií Margaret Mahlerové o psychologickém zrození, která byla zformulována počátkem 70. let (Mahler, Pine and Bergmann, 1975), avšak téma separace je v psychoanalýze značně starší.
Freud si byl ještě před koncem 19. století vědom významu raných vztahů dítěte s matkou pro uvolnění pudové tenze a také dětské bezmocnosti, má-li si dítě opatřit uspokojení bez pomoci matky. Jisté odkazy v tomto směru jsou v dopisech Fliessovi a také v jeho Projektu vědecké psychologie (1895).
Ztráta objektu či separace od něj stojí podle něho u zrodu přání. Představa ztraceného objektu je znovu obsazena v jeho duševní reprezentaci a umožnuje halurinatorní uspokojení přání.
V práci Negace v r. 1925 Freud poznamenává, že hledání nového objektu zahrnuje současně znovunalezení původního ztraceného objektu.