Chronická plicní nemoc dětského věku (chronic lung disease in infancy, CLDI) často vzniká jako důsledek perinatálního nebo novorozeneckého postižení. Bronchopulmonální dysplazie (BPD) etiologicky pocházející z perinatálního období je tak jedním z klinicky nejzávažnějších následků předčasného porodu.
Morfologické plicní změny u předčasně narozených dětí s BPD mají funkční dopady na průchodnost dýchacích cest, plicní objemy a respirační mechaniku. Metody funkčního vyšetřování plic u tzv. nespolupracujících dětí (infant pulmonary function testing, IPFT) představují důležitý diagnostický nástroj pro stanovení závažnosti CLDI.
Vyšetřili jsme funkci plic u 74 kojenců a batolat s perinatálním postižením a CLDI (porodní hmotnost 1.47+-1.11kg [průměr+-SD]; délka těla při narození 30.8+-16.3cm). Děti byly testovány ve věku 1.38+-0.69 (median 1.35) roku; tělesná hmotnost 9.0+-2.2kg, délka těla 76.0+-9.7cm.
Použili jsme následující metody: celotělová pediatrická pletyzmografie (pro měření funkční reziduální kapacity, FRCp a specifické efektivní rezistence, sReff), analýza klidového dýchání (pro měření poměru času dosažení maximálního klidového výdechového průtoku k celkové době výdechu, tPTEF%tE), metoda baby rezistence/compliance (pro stanovení specifick é compliance respiračního systému, Crs) a metoda rychlé torako-abdominální komprese (maximální výdechový průtok na objemové hladině klidového výdechu, V'maxFRC). Použili jsme přístroj MS Baby Body, VIASYS, USA, standardní vyšetřovací protokoly a příslušné referenční hodnoty.
Honota FRCp činila 115.3+-41.2% normy (P<0.02), hodnota sReff dosahovala 134.6+-93.8% normy (P<0.005). Parametr tPTEF%tE byl snížen (23.5+-10.6%).
Hodnota specifické compliance respiračního systému (Crs/kg) byla 14.4+-3.9 ml/kPa/kg; hodnota V'maxFRC činila pouze 136+-69ml/sec. U kojenců a batolat s perinatálním postižením byla nalezena obstrukce periferních a centrálních dýchacích cest s mírnou (sekundární) hyperinflací.
Prokázali jsme též mírně zvýšenou specifickou complianci respiračního systému. Restriktivní porucha byla nalezena jen u 12,5% pacientů.
K ověření prezentovaných výsledků a posouzení dalšího vývoje IPFT naší skupiny dětí je třeba opakovaných vyšetření.