V současnosti nejsou stanoveny standardní postupy k vyšetřování fetální smrti, nicméně jsou doporučené postupy. Ve většině případů jsou doporučeny anamnéza, vyšetření, pitva a stanovení karyotypu.
Je rozumné vzít nejprve v úvahu okolnosti, které jsou obvyklé a více pravděpodobné, dané výsledky klinických vyšetření (těžká hypertenze nebo růstová retardace plodu nebo zjevná anomálie) a takové, které bývají příčinou rekurentních intrauterinních úmrtní plodu (nesledovaný diabetes nebo těžk á hypertenze). Pokud příčina není od počátku zřejmá, je na místě širší vyšetření.
Ve všech případech by měl být proveden test na feto-maternální transfúzi a vyšetření protilátek. Vodítkem pro potřebu dalších testů je úvodní klinické vyšetření a jsou indikována individuálně.
Pokud existují klinické známky placentární insuficience (např. růstová retardace nebo oligohydramnion) nebo těžké preeklampsie, pak by měly být provedeny testy na lupus antikoagulant, anticardiolipinové protilátky a běžné vrozené trombofilie.